Děda
Zmrzlý sníh mu tiše křupe pod botami
náměstí zdá se být kouzelné
mladíček vchází do života
Má kliku v ruce - tak proč ne
Šlo to ráz na ráz, jak droga, láska, svět
pak na rukou pouta z celuloidu
život biograf - biograf život
stačí přivonět
Ta vůně promítaček, vůně všech těch let
vzdálené kraje, tváře zvučných jmen
groteska, drama, dobrodružství
mohl by vyprávět
Vůně plakátů, zelených krabic, noční cesty k vlaku
zítra se totéž jinde bude hrát
Pro svoje kino byl by i dýchal
zažila jsem to tisíckrát
Zmrzlý sníh křupe mi pod botami
na čapku sněží
mám ráda zimní klid
Bohužel - jiný film teď hlavou běží
ten dědův přišla smrt zastavit
Dotočený pásek sám o mašinu pleská
dědovy ruce zoufale chybí tu
Smutně sedím, pak vstanu a tleskám
A titulky předčítám celému světu
Že skončil film s názvem Život
v tom starém domě u náměstí
Svou hlavní ba nejhlavnější roli dohrál
člověk, jenž tady poznal štěstí
------------------------------------------------------------------------------------------
Zátiší s tabletami
Narexka i Boschka
jsou zase v mojí hlavě v nájmu
řežou vrtaj tancujou
a pouštěj si tu od Elánu
“Zastavte kolotoč”
pak v obou hemisférách drnčí
zastavte kolotoč ratata bumtata
prosím div že neklečím
Buší už v čelistech
i v lícních kostech
tisíce kladívek
ve vzteku, v zlostech
Šedá pak vystoupí z pod kůry mozku
a hlava celá obalí se
Uź jdeš si pro mě?
Takhle to vypadá?
Já nechci. Totiž - Neprosím se!
Zas trapný kolotoč
sotva se třesu
zas a zas znova ten černý mžit
oko je vpáčené, ve spánku příboj
a cik cak projíždí šílený břit
Modravé dlaždice příjemně chladí
už čekám úlevu, za hodinu, dvě
ponížení má teď stupeň nejvyšší
zoufání, bezmoc, lítost a hnus
oblblé oko krouží po zátiší
Zátiší s ledem, hrnkem a tabletami
Výčitky sčítají zmařené dny
Co když - v těch posledních -
- co já vlastně vím
Třeba mě tak volá Dáda, mami…!
