Nedůvěra
Neústupně
si svůj prostor vymezíš
ovineš páskou s nápisem Stop
Pomalu capkáš
v plyšových pantoflích
bráníš se
zmenšuješ
až na tebe skoro padá strop
Úpěnlivě střežíš ten svůj prostor
sleduj - ať čáru nepřekročíš
a hlavně pozor
ať se neotrávíš
nepopálíš
neporaníš
o kytici
s kterou se někdo k tobě
přes pásku natáčí
O kytici
z rulíku
kopřiv
a bodláčí
------------------------------------------------------------------------------------------
------------------------------------------------------------------------------------------
Nána
Ty panenko pitomá, učešu ti vlásky
půjdem pěkně na procházku
je hezky, květen, je čas lásky
Jak Olympicí, viď, usměj se a
pojď už, musíš, chápeš?
Já se skoro obouvám
a ty - Ty zas chrápeš?
Koukej slézt z tý police
takhle to dál nejde
chci nacpat ti do hlavy
že venku smutek přejde
Na stole máš snídani
a nedělej blbou
já se snažím, sbírám síly
a ty ani nehneš brvou
Ty panenko pitomá
co tě to zas bere?
jsi furt sprostá, naštvaná
- Že tě život mrzí
A co? Nejsi sama
Kdo tohle má poslouchat
laskavě se seber
nesnažíš se, nemakáš
vypadáš jak nána
Pitomá nána ze smeťáku
která leží, brečí
Dala jsem si film do foťáku
a cvakám ostošest
A pak je suším, leštím
- Nevím, oč tu běží
oči párkrát promnu si
už rozeznávám
- ta police a ty vlasy
Vždyť na těch fotkách -
To jsem já!
To já jsem nána pitomá
------------------------------------------------------------------------------------------
